Španělský Mastin
Španělský mastin
.
O plemeni
Zmínky o tomto plemeni pocházejí už z počátku našeho letopočtu. Španělský mastin plnil od pradávna funkci pasteveckého psa. Hlídal stáda ovcí před vlky, medvědy a případnými zloději. A to nejen na pastvinách, ale také při přesunech zvířat. Při nich se často, ve vesnicích, kterými stáda procházela, dostával do kontaktu s cizími lidmi a zvířaty. Proto nesměl být agresivní a vyvolávat konflikty. V zemi svého původu je jako pastevecký pes využíván dodnes. Osvědčil se nejen jako skvělý ochránce stád, ale také jako výborný strážce usedlostí.
Španělský mastin je mimořádně inteligentní, samostatný a krásný pes. Je to odolné plemeno. Může být celoročně chován venku a v případě nepříznivého počasí mu stačí zateplená bouda, kde se může schovat. Vzhledem k povaze a vrozeným dispozicím potřebuje mastin spíše výchovu než výcvik. Ta by měla být od začátku důsledná, avšak přiměřená a především láskyplná. Tento pes se nehodí pro klasický služební výcvik a už vůbec ne pro celodenní držení v kotci.
Španělský mastin je náročný na kvalitu krmení a to především v prvním roce života, kdy vám roste doslova před očima. V tomto období by se měl také šetřit pohybový aparát tohoto obřího plemene, takže procházky s ním by měly být bohaté více na zážitky než na nachozené kilometry. A ani později s vámi nebude sdílet vaši případnou zálibu v cyklistice. Máte-li ale rádi procházky přírodou, jste pro španělského mastina tím správným člověkem a on vás na nich bude s nadšením doprovázet. A když se vám někdy náhodou nebude chtít, zlobit se na vás nebude. Pokud má k dispozici vaši zahradu, dostatek vaší pozornosti a plnou misku, je spokojený.
Španělský mastin na farmě
Naši psi u nás žijí v každodenním těsném kontaktu s koňmi. A jejich pastevecká duše se v nich nezapře. Hlídají stádo na pastvině, spí s koňmi ve stáji a spolehlivě hlásí jakýkoliv problém. Za zmínku určitě stojí jejich nádherný vztah ke hříbatům a všem ostatním mláďatům, včetně těch lidských. Až překvapivě dojemná je jejich péče, když cítí, že některého z koní něco trápí.
Snaží se také asistovat u každého hřebení a dá vždy práci jim vysvětlit, že hříbě opravdu nemusejí přivítat hned, při jeho prvním nadechnutí. Několik dní pak věnují klisně i hříběti zvýšenou pozornost, chodí je pozorovat škvírami ve dveřích boxu a drží u nich stráž. Když se ujistí, že je všechno v pořádku a že ten nový tvoreček patří k jejich stádu, spokojeně se vrátí ke své obvyklé činnosti - lenošení, hraní si a vítání návštěv ( jen těch vítaných, samozřejmě ).
